Vlastivědný sborník Mělnicka vychází každé dva roky a navazuje na dlouholetou tradici vydávání periodika v letech 1938-1941.
Confluens v pořadí dvanáctý je opět společným dílem Regionálního muzea Mělník a Státního okresního archivu Mělník. Najdete v něm také příspěvek o beřkovském klášteru. Je možné zakoupit ho v pokladně Regionálního muzea Mělník za cenu 300 Kč.
Sousedské odpoledne u příležitosti umístění restaurované sochy Ježíše Krista na kříži do Svatováclavské kapličky v Dolních Beřkovicích
pondělí 28.9.2020 ve 13 hodin
Odpoledne bude moderovat Daniela Brůhová a mimo jiné uvede příspěvek restaurátorky Anny Bradnové. Dále zazní ukázky z oratoria Kázání na hoře - texty z Matoušova evangelia zhudebněné Markem Šlechtou v podání zpěváka a kytaristy Tomáše Ludvíčka. Na závěr požehná kříži pan farář Brousil z Roudnice nad Labem.
Odpoledne pokračuje v Salonu Bondy 0039 promítáním videí, které se vztahují ke kapličce, zvonu a soše.
Na akci spolupracují
Obecní úřad a klub Oáza Dolní Beřkovice,
Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, Restaurátorský ateliér Anny Bradnové
Sousedské setkání u příležitosti výročí navrácení zvonů do kapličky sv. Václava v Dolních Beřkovicích
sobota 28. září 2019 od 14.00h
program před kapličkou:
koncert spirituálů a gospelů v podání dua T‘N’T
program v čp. 39 po koncertu:
možnost poslední prohlídky výstavy výtvarného díla Stanislavy Bártlové
Akce probíhá za podpory Obecního úřadu Dolní Beřkovice
4.8.2018 - beseda s Leopoldou Dobrzenskou
Vzpomínka na beřkovského učitele Antonína Milinovského
Letošní sté výročí od založení československé republiky bude připomínáno snad v každém koutě Česka. I naše obec Dolní Beřkovice bude mít „malé“ výročí – 700 let o první známé písemné zmínce, které bude doprovázeno řadou akcí během druhé poloviny roku. Se stým výročím si připomínáme především vlastenecké činy jednotlivců, politiků, hospodářů
a vojáků, kteří už dlouho před rokem 1918 připravovali základy nové republiky, která nebyla samozřejmostí ještě v roce 1918. Význam slova vlastenectví v dnešní době nutně musí být něco jiného než tomu bylo v době světové války a dokonce i za období první republiky, kdy jsme se sice osamostatnili od nenáviděného Rakouska, ale pomalu jsme si začali uvědomovat, že nejsme v Evropě sami. Vlastenectví není ani český nacionalismus a vlastenčení mnoha dnešních frustrovaných Čechů. Po světových válkách jsme dnes součástí desítky let budovaných základních evropských institucí Evropské unie a NATO, které nejsou nějakou samozřejmostí a které si nesmíme nechat vzít. Česko je Evropská unie a Česko je NATO.
V roce 1918 nastoupil učitelskou službu v Beřkovicích jakýsi Antonín Milinovský, po němž existuje rozsáhlá fotografická sbírka na skleněných destičkách. Mnohé z nich obsahují zajímavé živé pohledy z života vojáků první světové války, které Milinovský zaznamenal na svůj fotoaparát. Některé vybrané fotografie Vám krátce představuji. Krabice starých skleněných desek jsem před několika léty odkoupil z jednoho fotoateliéru v Mělníku, kam se z Beřkovic před dvaceti lety dostaly. Fotoarchiv učitele Milinovského je v současnosti v péči archivu kronikáře na Obecním úřadě, kam si myslím, že také patří. Tématický záběr Milinovského fotodokumentace je rozsáhlý. Zobrazuje hospodářský život na venkově v levobřežní nížinaté části Mělnicka na začátku 20. století – práce na poli, běžný život venkovanů a oslavy svátků, ale zachycuje například i interiéry jeho školního bytu. Většinu lze lokalizovat i díky přiloženým popiskům Milinovského.
Antonín Milinovský se narodil v Příbrami 7. června 1882. Po absolvování učitelského ústavu nastoupil v roce 1901 jako učitel do Vliněvsi. Potom působil v Mlazicích, Zálezlicích, Vrbně, Křivenicích a v Hostíně. 22. července 1914 v předvečer vyhlášení války jako mnoho jiných mužů nastoupil ke svému pěšímu pluku číslo 102 (Infanterieregiment Nr. 102) do Benešova a odtud putoval na srbské bojiště, kde byl u Valjeva raněn. Z italského bojiště se vrátil nemocen a po pobytu v Herkulových lázních byl klasifikován „C“ a okresním školským úřadem vyreklamován k nastoupení školní služby v Hostíně. Začátkem roku 1918 učil již v Dolní Beřkovicích, kde byl 1. července 1931 jmenován zastupujícím a od 1. července 1932 ředitelem školy. 1. července 1938 byl dán do výslužby. V roce 1923 založil a vedl beřkovskou Pamětní knihu, kterou opatřil i vlastními obrázky. Velmi rád maloval. Mnoho domácností Beřkováků a Vliněváků zdobí dodnes jeho obrazy. Jeho bratr Filip byl akademickým malířem. Druhým kronikářem byl Antonín Červinka, který o něm vzpomíná, jak celé prázdniny ve svém podkrovním pokojíčku pilně psal svou kroniku. Milinovský také miloval hudbu, učil na klavír a režíroval místní divadlo. Zemřel 23. února 1954 a pochován je ve Vliněvsi.
Vojáci na fotografiích jsou oblečeni do uniformy zavedené v roce 1908. Seznamy příslušníků útvaru se ve Vojenském ústředním archivu v Praze údajně nedochovaly. Ve Vliněvsi na návsi a na vliněvském hřbitově jsou celkem dva pomníky připomínající oběti světových válek. V současné době se v Česku branná povinnost v době krize vztahuje na muže a ženy ve věku od 18 do 60 let. Nechť nám ale mobilizace ještě dlouho spí…
Titulní strany z Pamětní knihy – s laskavým svolením obecního úřadu v D. Beřkovicích.
KAREL TICHÝ: DOLNÍ BEŘKOVICE A VLINĚVES NA POHLEDNICÍCH
KAREL TICHÝ: PŘÍBĚH NÁROŽNÍHO DOMU ČP. 42 V DOLNÍCH BEŘKOVICÍCH
Za historií jednoho domu je skrytý příběh několika „osobností“, jejichž osudy jsou často neuvěřitelně podobné, mnohdy se i prolínají a jakoby se měly někdy setkat. V příbězích zároveň rezonuje „modrá krev“ místní staročeské šlechty Lobkowiczů, která se prolne v nějaké formě snad každou kapitolou. Součástí knihy je osobité vyprávění jednoho z obyvatel domu - Johna A. Wollmana - o jeho útěku z ČSR v roce 1949, jeho životě v Austrálii a Kalifornii a jeho návratu do Čech. Původně o své životní cestě psal pro svého syna Petra a vnuka Connora, kteří vyrůstají v Americe. Chtěl jim stručně a jasně přiblížit, jak a odkud do Ameriky přišel. Neměl sebemenší tušení, že by se jeho příběh mohl dostat někdy do ČSR natožpak do Beřkovic, kde vlastně začíná jeho vyprávění.